V minulém postu jsme psali o světelných zdrojích pro veřejné osvětlní, dnes nás čeká dokončení přehledu.
Indukční výbojky
Indukční výbojky fungují podobně jako zářivky. Nemají ale elektrody, páry rtuti jsou buzeny vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem. V porovnání s kompaktními zářivkami tedy nedochází při provozu k opotřebování elektrod. Z tohoto důvodu mají indukční výbojky dobu života až 60 000 hodin. Měrný výkon indukčních výbojek dosahuje 80 lm/W, při indexu podání barev Ra > 80. Nevýhodou je vysoká cena, jejich velké rozměry a nejednotný sortiment, tedy i malý výběr vhodných svítidel.
Halogenidové výbojky
Halogenidové výbojky jsou vysokotlaké rtuťové výbojky, u nichž je světlo generováno nejen zářením par rtuti, ale převážně zářením par příměsí halových prvků a vzácných zemin. Dosahují obvykle měrného výkonu až 100 lm/W při střední době života 12 000 h a kvalitním podání barev (Ra > 80). Některé typy vykazují měrný výkon i 115 lm/W při střední době života 30 000 hodin. Halogenidové výbojky poskytují příjemné bílé světlo při věrnějším vjemu barev v porovnání s běžně používanými zdroji ve veřejném osvětlení. Při volbě halogenidových výbojek je třeba vzít v úvahu relativně nižší dobu života a vyšší cenu. Proto se halogenidové výbojky používají zejména k osvětlení městských částí se zvýšeným pěším provozem (historická centra, nákupní třídy apod.) a pro osvětlení nebezpečných míst (přechody pro chodce, křižovatky apod.).
Vysokotlaké sodíkové výbojky
Vysokotlaké sodíkové výbojky jsou založeny na výboji v parách sodíku a vykazují vysoké měrné výkony (120 lm/W) při dlouhé době života (obvykle 25 000 h). Jejich nevýhodou je zhoršené podání barev (nízký index podání barev Ra = 25). Vzhledem k velké účinnosti přeměny elektrické energie na světelnou (vysoký měrný výkon), dlouhé době života i jejich spolehlivosti jsou ve veřejném osvětlení nejpoužívanějšími zdroji. Vysokotlaké sodíkové výbojky se rozdělují podle svého konstrukčního provedení na válcové a elipsoidní. Válcové se používají ve svítidlech s přesnějším směrováním světelného toku a hodí se tak např. na osvětlení vozovek, chodníků a cyklostezek. Světlo elipsoidních výbojek se hůře směruje a užívají se především pro celkové osvětlení venkovního prostoru (parky, náměstí, apod.), kde se požaduje nejen osvětlení komunikací, ale také vertikálních rovin (fasády budov, obličeje chodců apod.)
Světelné diody (LED)
Světelné diody patří do skupiny polovodičových světelných zdrojů a vzhledem ke svým vlastnostem a parametrům jsou považovány za perspektivní zdroje pro oblast veřejného osvětlení. Bílé světlo lze u světelných diod získat dvěma způsoby. U prvního způsobu je záření generováno převážně v modré oblasti spektra a do ostatních částí spektra je transformováno s využitím luminoforu. U druhého způsobu se bílé světlo získává míšením tří základních barevných tónů (červená, zelená, modrá – tzv. RGB systém). Doposud se nejčastěji využívá prvního zmíněného způsobu.
Měrné výkony světelných diod dosahují v současnosti až 150 lm/W při době života až 70 000 hodin (za předpokladu dodržení předepsaných teplotních poměrů při jejich provozu), a to i při dobrém podání barev (Ra > 70). K jejich dalším výhodám patří snadná regulace, možnost přesného usměrnění světelného toku (malé rozměry) a možnost volby barevného tónu světla. V současné době jsou světelné diody stále ve fázi vývoje, jejich měrný výkon i doba života neustále rostou (dnes jsou v laboratořích světelné diody s měrným výkonem cca 260 lm/W a očekává se růst až k hodnotám 280 lm/W).
Světelné diody lze podle příkonu dělit do tří skupin:
standardní LED 0,1–1 W
výkonové LED (HP LED) 1–10 W
vícečipové LED (COB LED) 10–180 W
zdroj: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.